Ostrov, na kterém byl Žofín postaven vznikal postupnými nánosy půdy v 17. a 18. století a byl mnohem menší. Dnešních rozměrů nabyl až v roce 1784 při velké povodni, po níž byly vybudovány ochranné zdi. Je to jediný ostrov na Vltavě s významnou parkovou úpravou. Ostrov je tři sta padesát metrů dlouhý a v nejširším místě měří devadesát pět metrů.
Až do března roku 1760 patřil ostrov obci Nového Města pražského, která jej prodala barvíři Josefu Ignáci Saengerovi a jeho manželce. Bylo jim povoleno zde postavit k vykonávání své profese i jinému užitku nezbytnou budovu a vlastnit loďku k převážení zboží na ostrov a zpět. Postupně zde vyrostla osada barvířů a ostrovu se začalo říkat Barvířský (nebo také Barvířka). Ostrov ještě několikrát změnil majitele, kteří nechali odstranit na žádost obce dřevěnou ochranu kolem ostrova a vybudovali místo ní bytelnou zeď. Nechali zbudovat most, jenž nahradil dosavadní přívoz, k tomu se ale musel dokoupit ještě kus pozemku na sousedním břehu.
palác ostrov žofín
|
|