Design Board Design budov Eiffelova věž

PostHeaderIcon Eiffelova věž

paříž gustav eiffel towerEiffelovu věž postavil Gustave Eiffel spolu s inženýry E. Nougierem, M. Kochlinem a s architektem S. Sauvestrem na Champ de Mars. Věž byla otevřena 6. května 1889. Zpočátku Eiffelovka budila spíše nelibost Pařížanů než jejich obdiv. Do protestní akce s nazvem „300“ za odstranění monstra, které Paříž hyzdí, se zapojilo mnoho slavných architektů, spisovatelů a dalších umělců. Počátkem 20 stol. ji však naopak mnozí básníci začali oslavovat. Objevovala se na obrazech slavných malířů a stávala se čím dál více známější. V roce 1909 prošla koncese a věž měla být zbourána. V té době však již poskytovala dobré služby telegrafii, protože na ní byla umístěna anténa. Věž byla tedy zachována a později začala sloužit bezdrátovému spojení, rádiovému vysílání a v roce 1957 přibyla i televizní anténa. Poslední patro Eiffelovy věže patří meteorologickému pracovišti a letecké navigaci. Do roku 1931 byla věž nejvyšší stavbou světa. Poté se stala nejvyšší budovou Empire State Bulding v New Yorku. Dohlednost věže je při optimálních podmínkách 67 km.

Základní tvar věže je pravidelný čtyřhranný jehlan, skládající se ze čtyř mřížových pilířů, jejichž osy jsou u země od sebe vzdáleny 103,9 m. Tyto pilíře jsou až do prvního patra přímé, odtud se táhle zakřivují a spojují se nad patrem druhým v jedinou mřížovou pyramidu. Veliké mřížové oblouky pod 1. patrem tvoří v každé straně klenutí, různé vížky, konzoly, balkony, které přispívají jen k okrase věže. Věž má tři patra. První patro se nalézá ve výši 57,63 m. Jsou zde restaurace, koncertní sál, audiovizuální muzeum přibližující samotnou stavbu aj. Druhé patro je ve výši 115,73 m. Je uspořádáno jako obydlí Eiffelovo a sály zde slouží k účelům astrologie, fyziky a meterologie. Třetí patro je ve výši 276 m. Zde jsou umístěny předměty vážící se k historii věže. Až do třetího patra je možné vyjít pěšky. Do nejvyššího místa věže vede 1652 schodů. Střed věže se odtud vypíná ještě asi 22 m. Skládá se ze čtyř mřížových oblouků, nesoucích ve svém spojení obrovskou elektrickou svítilnu, jejíž světlo vrhá až do vzdálenosti 11 km. Kolem svítilny se otáčí věnec s barevnými skly. Nad svítilnou je zřízena ještě galerie o průměru 1,4 m, kde je vědecká pozorovací stanice s různými meteorologickými aparáty. Věž zakončuje hromosvod. Výkyvy špičky věže za největšího větru nejsou větší než 10 cm. Nahoru na věž se dostanete po schodech, nebo hydraulickými zdvihadly. Do 1. patra vedou v každém pilíři lomené schody, z 1. do 2. patra dvoje šroubovité schody a z 2. do 3. patra jediné šroubovité schodiště.

Konečná výška věže je v zimě 301 metrů a zhruba o 18 centimetrů více v létě, kdy se ocel horkem roztahuje. Věž váží 7 000 tun a na její stavbu bylo použito 18 000 na milimetr přesných ocelových dílů, které vyráběla stovka dělníků. Dalších více než dvě stě dělníků montovalo tyto díly dohromady a použilo k tomu 2,5 milionu nýtů. Zatížení představuje pouhé 4 kg na 1 cm2, tedy tolik, jako člověk sedící na židli. Na nátěr obnovovaný každých 7 let se spotřebuje přes 50 tun barvy. Celá stavba stála 7 799 401 franků a 31 centimů – asi o milion franků víc než předpokládal Gustav Eiffel. Zájem o její návštěvu byl však tak velký, že se náklady ze tří čtvrtin vrátily již do konce roku 1889. Věž prodělala v 80. letech minulého století rozsáhlou rekonstrukci, kdy jedním z úkolů bylo shodit přebytečnou váhu, kterou věž postupem let nabrala. Tato práce stála dalších 28 milionů dolarů a věž se při ní zbavila zhruba 1340 tun váhy. Každoročně věž navštíví kolem čtyř milionů návštěvníků.

paříž gustav eiffel tower

paříž gustav eiffel tower

Komentáře (0)
Joomla Templates and Joomla Extensions by ZooTemplate.Com
Hosted on MyDreams.cz.